Jarní houby

Další smrže od Jizery

8. května 2011 v 23:35 | Radek Pilař
Tak jsem v pátek obhlédnul další místa v nivách u Jizery. Cílem byl pravidelně se ukazující smrž polovolný. Bylo jich tam v orsejích pod jasany dohromady dvanáct, ale většinou už v dost pokročilém stáří, takže jsem moc fotek neudělal....Nicméně úkol lokality byl splněn a jsem rád, že místo, které sleduju už asi deset let opět neselhalo....
Smrž polovolný..... GALERIE .... ATLAS ...
O víkendu jsem se byl podívat i na jiných místech, kde jsem nafotil celkem dost fotek. Některé z nich jsem zpracoval a dal do galerie.
Smrž obecný .... GALERIE


Vodnička potoční....GALERIE .... ATLAS
Míhavka přisedlá .... GALERIE ...
Čapulka bahenní.... GALERIE .... ATLAS ...
Dřevnatka dlouhonohá .... GALERIE ....





Vodnička terčovitá (Cudoniella tenuispora)

5. května 2011 v 23:23 | Radek Pilař
Minulý týden jsem se byl podívat u oblíbeného potůčku, kde se každoročně vyskytuje vodnička potoční... Už jich tam je plno, ale fotograf a mykolog Jarda Malý mě při poslední návštěvě upozorňoval na to, že často společně s vodničkou potoční vyrůstá na ponořených větvičkách i její příbuzná vodnička terčovitá, slovensky je to vodnička sediaca.
Tak jsem při obhlídce věnoval vodničkám větší pozornost a vida....Na několika větvičkách je něco jinak.
Dobře poznatelná je hlavně u mladých plodnic, kde se na rozdíl od v. potoční neukazuje klobouk, ale jakýsi terč, který se v klobouk mění až u starších plodnic. Celkově jsou plodnice robustnější a z pravidla na kratším a tlustším třeni. Rovněž mikroskopicky se liší...
Tady je druh, o kterém jsem do nedávna neměl ani páru...


Na následujícím obrázku je pro porovnání Vodnička potoční (Cudoniella clavus) ze stejné lokality.

Smrže od Jizery

5. května 2011 v 22:19 | Radek Pilař
Smrže obecné jsem letos objevil minulé úterý, 26.4. na starém místě pod jasany u řeky Jizery. Na obhlídku jsem zajel ráno asi v 7 hodin a naštěstí pořídil i několik fotek, protože když jsem se tam odpoledne vrátil, už tam byl jen jeden, kterého naštěstí přešel ten, co si ty ostatní udělal k večeři. Bylo jich asi 25....Kde jsou ty časy, když nikdo neznal nic jiného, než hřiba a růžovku . Po terčovnicích letos zatím ani stopa a na smrže polovolné se chystám zítra...

Nedělní kontrola

17. dubna 2011 v 23:14 | Radek Pilař
Dnes jsem objel několik lokalit poblíž mého bydliště. Začal jsem asi v 8 hodin v nivě Jizery, kde roste smrž jedlý, obecný a polovolný, dále hlízenka sasanková, orsejová a terčovnice síťnatá...Včera se objevily fotky smrže jedlého na nahouby.cz, loni jsem je měl taky už v půlce dubna, tak jsem zkusil štěstí, co kdyby....Ale příroda se oklamat nedá, proto se domnívám, že se ukážou jako obvykle až začátkem května společně s terčovnicí síťnatou.
Jak procházím krásným, jarním ránem a rosou pokrytým kobercem orsejí, potkávám jednoho známého rybáře, který se snaží třpytkou obelstít mazaného pstruha a diví se, když mu říkám, že hledám houby. Jen co se stačil oklepat z údivu, tak mu říkám, ať se podívá pod nohy a zbytečně nepřešlapuje...Asi tři centimetry od jeho holinky se krčila trojice hlízenek.
Ty tu fakt máš houby, ale k jídlu nejsou, že...
No zkus jich najít tak půl kila a bude na smaženici....Teda nevím jak chutnaj, ale jedovaté nejsou....
To si radši dáme pivo,né....A vytáhl z batohu dvě svijanský.
Dodrá neodolám a při příjemném osvěžení fotím tu skupinku hlízenek, u kterých si jsem jistý, že jsou orsejové, protože v okruhu deseti metrů nebyla ani jedna sasanka. Vracím lahev a pomalu se loučíme, on pokračuje po proudu dolů, ja jdu nahoru ještě asi sto metrů až na kraj louky. Kromě několika hlízenek už nic jiného nenacházím, takže s jistotou, že smrži a terčovnice ještě nejsou se pomalu vracím k autu, abych se přesunul....
Tady je ta skupinka hlízenek orsejových.

Přesouvám se asi o pěk kilometrů po proudu dolů na kontrolu chorošů šupinatých, které jsem fotil už minulou neděli a dnešní fotku jsem vložil do předchozího článku pod fotku z minulé neděle...Zde opět žádný smrž, žádná terčovnice a tak se zase přesouvám...

Zjišťuji, že už je skoro poledne a zastavuji u starého dobrého opuštěného pískového lomu, kde už někteří z vás se mnou loni najaře byli na prvních smržích. Hlavní pozornost věnuji krasočíšce, u které předpokládám, že se letos ukáže....Ale zatím nic.. Zato už začaly růst jedovaté závojenky jarní, které dokážou v houbopochoutce dost znepříjemnit život, ale pokud ji nekonzumujem, tak je to docela pěkná houbička...
Pod borovicemi roste sice jedlá, ale drobná a málo vydatná penízovka provázková...
Schválně, jestli si všimnete nějaké zajímavosti na téhle fotce


No a kačeny, těch se rozjelo dost, tak jsem nějaké sebral pro kamaráda na večeři a pomalu se vracel k domovu...Tady je jedna dnešní...Rosa už byla uschlá, tak jsem ji trochu nakropil, aby byla fotogeničtější.....

První polovina dubna

16. dubna 2011 v 23:28 | Radek Pilař
Čas utíká rychleji, než bychom chtěli a už tu máme druhou polovinu dubna. Co se týká počasí, tak se dá tvrdit, že ta první polovina tohoto krásného měsíce nepřinesla na většině našeho území příliš vláhy, jak by to mělo být, ale ve většině krajů se to na poslední chvíli trošku zpravilo... Mělnicku, kde obhospodařuje své lokalitky Jarda Malý se podle jeho zpráv veškeré deště tohoto týdne vyhnuly a smržovité houby se tam zatím nějak nerozjížděj. Jediný jeho dnešní nález byl choroš šupinatý z nivy Labe, jinak nic...
U nás na seweru to je s vláhou o něco lepší, - musíme být rádi za každou kapku, že .
První smrže kuželovité jsem zaregistroval minulou sobotu 9.4. a do dnešního dne jich na mých třech místech dorůstá celkem 68. Některé plodnice už jsou zralé, jiné dorostenci, ale stále se objevují nové,- takže je na ně dost dobrá sezóna. Z každé lokality poputují tři plodnice na sporootisky pro další výzkum, kterého se ochotně ujal po nedávno zesnulém ing. Pavlu Havránkovi jeho žák Petr Knápek, který je dotoho opravdu zapálený. Doufám, že mu to vydrží a rád mu pomůžu, co bude v mých silách.
Tady je jedna povedená dvojička ze čtvrtka...
V první půlce dubna rostlo taky plno různých hlízenek...Tady je ta nejčastější....


Choroš šupinatý jsem poprvé fotil minulou neděli 10.4. a zítra se ho chystám jít zkontrolovat, tak potom dodám porovnávací foto...
10.4.2011
17.4.2011

Další zajímavost rostoucí zjara hlavně v kyselých smrčinách na trusu vysoké zvěře je oranžovka vřetenovýtrusá...

Zítra se chystám na kontrolu některých lokalit...Budu informovat.

Po dešti

14. dubna 2011 v 23:01 | Radek Pilař
Tak mi to dneska nedalo a odpoledne jsem se zajel podívat na mladoboleslavsko, jak tam napršelo a tak.
Hned po příjezdu se na mě leskla hladina z rozsáhlé kaluže, což byla jasná zpráva o dobrém přídělu vody. Protože bylo už docela pozdě, tak jsem jen tak v rychlosti kouknul, jak se daří ohnivcům černým, udělal jsem několik fotek a spokojen vidinou brzké úrody se pomalu vracel zpět k autu...Kousek od cesty jsem si všiml něčeho klubajícíhose ze země. Při bližším prozkoumání zjišťuji, že to je kačenka náprstkovitá....No tak ji ještě při zbylém světle fotím, nacházím dalších ještě asi pět začínajících náprstků poblíž, když v tom se ukázalo aprílové počasí v plné kráse...Najednou se setmělo, zafoukalo a zavalil mě hustý příval krup. Schovali jsme se i se psem pod deštník a trčeli tam jak hříbečci. Po asi deseti minutách se mraky rozestoupily a ještě vykouklo slunce. Kroupy mezitím roztály a vláha zatekla pod opadané listí....No myslím, že se můžeme těšit na pěknou úrodičku, navíc se má pozvolna oteplovat....
Tady je ten náprstek...
Tady jsou ještě ty ohnivci - daří se jim dobře...
Nově jsem pro rychlejší přístup začal dávat k fotkám odkazy pro daný druh v atlasu, tedy pokud už ji tam mám vytvořenou. Předem se omlouvám za druhy, u kterých ještě chybí popis....To víte, člověk se nemůže rozkrájet a den má jen 24 hodin...Ale nebojte, postupně to tam doplním.







Čas smržovitých

13. dubna 2011 v 17:58 | Radek Pilař
Na serveru blog.cz se asi něco předělává, protože jsem se sem nemohl asi tři dny dostat, natož vložit nové fotky, dneska dokonce celá galerie na chvíli úplně zmizela......Snad už to bude dobré...

Jedno z největších kouzel houbařiny, které mě k tomu tak přitahuje je, že nikdy nemůžeme přesně předpovídat, co kdy poroste. Třeba loni jsem zaznamenal prvního smrže kuželivitého 20.3., ale podle jeho velikosti jsem odhadoval, že už tam nejméně pět dní vegetí. Letos jsem šel pětadvacátého suvereně s foťákem si udělat první letošní kuželáky, ale po nich ani stopa, první se začali ukazovat až minulý víkend, takže zhruba 25 dnů rozdíl....A to je právě ten kouzelný čas, kdy netrpělivě sleduji horká místa, čekám na první vlaštovku a v duchu jim skoro závidím tu jejich demokracii. A to platí u všech skupin hub, je to prostě kouzlo...

No kuželáků mám zatím na třech místech asi 27, ale při každé kontrole zjišťuji přírustky, navíc konečně prší a přeháňky jsou hlášené i v následujících dnech, tak uvidíme.

Nevím, jestli jsem tu o tom už loni nepsal, ale jedna věc mě tehdá docela dostala. Omylem se mi podařilo při focení jednoho smržouna pokácet, ale byl pěknej, tak jsem ho narafičil zpátky a pár fotek pořídil. Pak mě zaujal jiný, tak zasekaný focením jsem zapoměl na toho pokáceného a odjel s prázdnou. Za několik dnů při další kontrole mě na místě čekalo zajímavé překvapení. Ten ulomený smržák seděl na tom místě jako by nic, byl o poznání větší, jen na třeni byla patrná jizva po srůstu. Nakonec plodnice normálně dozrála a splnila svůj rozmnožovací úkol. Setkal jsem se s něčím podobným taky u límcovky obří, která zase zakořenila a dozrála v leže.
Je vidět, že příroda má všechny tyhle záležitosti patřičně pod palcem.....Nevěříte? Vyzkoušejte, zkoušejte to i s jinými druhy, zase budem o něco chytřejší...
13.4.
26.4.


K jaru samosebou patří i kačenka česká, které jsem byl dnes za deště zkouknout při cestě z rachoty. Tady na liberecku docela zapršelo, tak myslím, že během několika dnů kačky vyletí jak z vody...

Ucháč obrovský - je další jedlý zástupce smržovitých, který se začíná ukazovat. Mimochodem tuhle plodnici si v neděli nafotil i výborný fotograf a mykolog Jarda Malý, který se byl podívat na mé lokality a dali jsme si pohodovou fotografickou neděli. Jeho fotky hub na http://www.naturfoto.cz/ určitě stojí za shlédnutí.
Ucháč obecný, dříve mylně uváděný za jedlou a tržní houbu je sice jedovatý, ale před objektivem se vždy umí tvářit příjemně...
V nasledujících dnech očekávám první výskyt dalších nebezpečně jedovatých zavojenek jarních, ale taky jedlých zavojenek podtrnek, čirůvek májovek a taky by se mohl objevit nějaký ten smrž obecný a polovolný....

Pátrejte po krasočíškách........














Úspěšný víkend

10. dubna 2011 v 22:51 | Radek Pilař
Tak už máme zase víkend za sebou a nezbývá, než zhodnotit jeho průběh.
Jak jsem ve čtvrtek sliboval, tak se v pátek odpoledne stalo a proběhla kontrola několika lokalit vodničky potoční....Zatím bez valného úspěchu, jen na několika větvičkách byl patrný náznak miniaturních plodniček, no dáme jim ještě tak deset dnů čas a budou. V potoce se sucha zatím bát nemusíme...
To se ovšem nedá tvrdit o ostatních místech. V sobotu jsem podnikl výlet na jednu velmi dobrou lokalitu na mladoboleslavsko, kde se mimo ohnivců černých a zimních vyskytuje i zvoneček pohárkovitý, v létě potom plno druhů vzácných hřibů a td... Ale letos v lednu jsme tam s kamarádem Standou, který je z Mladé Boleslavi objevili další super vzácnost, jakou bezesporu krasočíška žlutá (Caloscypha fulgens) je. Tenkrat jsme tam našli jednu droboučkou plodnici a začala se tím rýsovat nová nadějná lokalitka...
Ale zpátky do současnosti. V sobotu jsem dorazil na místo za dost větrného a slunečného počasí,což žádným houbám nikdy dvakrát nesvědčilo a hned na kraji jsem zjistil, že zde panuje dost velké sucho. Při obhlídce ohnivců zimních zjišťuji, že už to mají zasebou a že letošní sezona na ně byla dost slabá... Ale i špatné je někdy na něco dobré a právě to se mi potvrdilo. Sklamaný stavem ohnivců pomalu odcházím a v tom najednou závan větru obrací několik loňských listu asi dva metry přede mnou a hele jakýsi zlatý drobný záblesk mě najednou praštil přes oko. Jdu blíž a opravdu, krasočíška jak vyšitá, krasně až oranžově vybarvená, velikost asi 15mm, no paráda. Tak fotím a jak čekám na samospoušť, opatrně v mezičase odkrývám další listí na okraji mechatého místa a nacházím další skryté plodnice... Za vlhkého počasí vyrůstají i krásně viditelně, ale větrné sucho je zahnalo do krytu. Celkem jsem jich tam našel 23 kousků v různých velikostech. Jedna ze zvláštností této houby je, že se neobjevuje pravidelně každý rok, ale dáva si několikaletou, podle některých zasvěcených až desetiletou pauzu, takže je tento nález dobré znamení, že na ně je vyvolený rok. Takže rozhodně neváhejte a pátrejte po nich v listnatých i jehličnatých lesích, hlavně na okrajích míst pokrytých nízkým mechem, kde to přechází do opadu, dále za různými terenními nerovnostmi a na částečně zastíněných místech....Já už na ně mám tři místa, jedno tohle a dvě u mě na seweru poblíž Liberce, kde jsem včera už objevil taky jednu droboučkou plodničku, ale tady budou asi až později....

A takhle nějak vypadají....


Slovenský název je výstižný: Pohárovka ohnivá


Na druhé fotce je vidět její rozmanitá variabilita. Hlavni znak je modré, nebo olivové zbarvení vnější strany. Někdy méně, ale vždy tam ten tmavší nádech je.

Přátelé pozor: V rámci zmapování výskytu této houby vyhlašuji soutěž krasočíška 2011.... Pátrejte, foťte a fotky mi posílejte na e-mail: krysot74@seznam.cz ... Já je zde budu pro vás zveřejňovat, popřípadě na to vytvořím zvláštní rubriku. Pravidla jsou jednoduchá - rychlejší vyhrává. Tato soutěž nemá učel, aby vítěz zbohatl nějakým honorářem, ale pomůžeme tak formou hry zmapovat její výskyt na ůzemí ČR. Tak doufám, že se rádi zapojíte a přispějete tak dobré věci.

Pokud budete úspěšní, můžeme si ještě z vašich fotek formou hlasování zvolit tu nejlepší. Ukončení soutěže a vyhlášení vítězů vidím předběžně tak na neděli 15.5., ale to se může operativně protáhnout podle doby růstu krasočíšky.

Přeju hodně-hodně-hodně štěstí a úspěchu.

O dalších nálezech z tohoto víkendu budu psát během týdne.








Začaly růst míhavky

7. dubna 2011 v 22:57 | Radek Pilař
V míhavkovém potoce, který už několik let sleduju to docela ožilo. ....
Na některých větvičkách je i víc, jak 100 plodnic, jak říkáme s Forrestem "vodních křemeňáků"...

Kromě míhavky vodní se ukázala i míhavka přisedlá....



Zítra se chystám, jestli to stihnu do tmy na obhlídku vodniček potočních, během víkendu budu informovat.

Ušíčko černé (Pseudoplectania nigrella ( Pers.) Fuckel)

7. dubna 2011 v 22:35 | Radek Pilař
O minulém víkendu jsem tuto krásnou jarní houbu našel poprvé, když jsme s kamarádem Standou (Prosty) šli omrknou
míhavkový potok. I když hlavní zásluhu má Honza Gaisler, který mě vzal na své lokality, abych dostal do oka biotop a pátral po nich na správných místech...
Je to poměrně vzácná houba, kterou najdeme od března do května spíše ve starších smrčinách okolo lesních cest, nebo na prosvětlených místech. Roste na některých druzích nízkého mechu na kyselém podkladu. Já jsem je během minulého víkendu postupně objevil na dvanácti místech, takže se dá konstatovat, že je ušíčko černé v libereckém kraji docela hojné....

Na následující fotce je skupinka kuriozně rostoucí na starém, mechem porostlém troudnatci...

Jarní poslové

17. března 2011 v 0:55 | Radek Pilař
Včera jsem byl omrknout jednu dobrou lokalitu na mladoboleslavsku. Na jaro tam bylo dost velké sucho, ale ohnivcům černým se přesto daří dobře. Většinou jsou na šípkových větvičkách, které jsou ponořené do půdy a částečně rozložené. Některé plodnice ale rostou i na jiných, přesně neidentifikovaných větvičkách, zřejmé jasanových...Zde je několik čerstvých fotek těchto vzácných droboučkých krasavců....
l


Kromě ohnivců se objevila ještě jedna vzácnost...Zvoneček pohárkovitý (Urnula craterium), které většinou rostou na stejných lokalitách jako ohnivec zimní, i tady je to potvrzeno. Z asi dvaceti plodnic byly je tyhle dvě fotitelné, ostatní jsou seschlé....Ani ohnivců zimních tam zatím moc není....Snad se to po dnešním dešti rozhýbe....



Ohnivec černý (Plectania melastoma)

1. dubna 2010 v 22:09 | Radek Pilař
Dnešní den byl pro mne opravdu hodně šťastný. Kamarád Honza našel loni úplně náhodou jednu plodnici tohoto mykologického klenotu při focení jiné houby někdy až v červnu. V zimě jsme o tom dost debatovali a rozhodli se lokalitu na jaře prozkoumat. Výsledek je zatím víc než uspokojivý, k našemu překvapení se na zatím neidentifikovaných větvičkách honosí dvanáct drobných plodniček o velikosti do čtyřech milimetrů...
ohnivec černý



Nejúžasnější je tahle srostlice pěti plodnic na klacíku ponořeném do země.
Ohnivec černý
Ohnivec černý
Lokalita se nachází poblíž Mladé Boleslavi, na jižním svahu, porost tvoří lípy, duby, jasany osiky a šípky, pravě na šípkové větvičky máme podezření. Celou lokalitu se chystáme opatrně prozkoumat a zmapovat jejich rozšíření. Mimo ohnivců černých by se zde mohly vyskytovat i jiné vzácné druhy, např. vzácné hřibovité a kdoví co ještě... No necháme se překvapit.

O životě na téhle lokalitě budu zde průběžně informovat... Více fotek ohnivců černých bude průběžně přibývat v galerii v kategorii vřeckovýtrusné.

Rostou

25. března 2010 v 22:19 | Radek Pilař
Dnes jsem byl obhlédnout některá horká jarní místa a docela se to rozjíždí na více frontách. Smržům kuželovitým se daří dost dobře, v pondělí jsem našel dva, dnes jich tam už bylo šestnáct.
1
2
Letos začali opravdu dost brzy a myslím, že když bude dobré počasí, občas zaprší a neuschnou jako loni, tak jich bude dost. Na víkend už předpověď hlásí deštivo, to jim jen prospěje.... a ne jen jim.




Na jiném místě, na jihozápadním svahu se začal objevovat jedlý ucháč obrovský. Zatím jsem jich napočítal asi šest a jsou ještě prťavý, ale počítám, že se jim bude dařit dobře...
3
Nacházím je, jak jsem psal nahoře na jihozápadním svahu pod různými listnáči, jívy, osiky, jasany, javory, lísky apod. většinou okolo silně strouchnivělého dřeva, nebo přímo z něj. Na rozdíl od jedovatého ucháče obecného má podstatně světlejší klobouk, roste pod listnáči a plodnice dorůstají daleko větší velikosti, některé mají i víc jak patnáct centimetrů. Ovšem já je nekonzumuju, protože to není zas tak úplně běžná houba a myslím, že si zasluhuje ochranu.




Taky se ukazují první, zatím droboučké kačenky české.
4
Tak do deseti dnů jich bude plno, už se těším, protože jsou strašně fotogenické. A jestli zaprší, bude to ještě lepší.

V sobotu plánujeme první větší společnou smržovýpravu. Doufám, že nám to počasí dovolí. Na večer budu o všem zde informovat.

Už je to tady

22. března 2010 v 19:30 | Radek Pilař
Několik teplejších dnů stačilo, aby jaro mykologicky nastartovalo. Ještě pod sněhem začínají první smrže kuželovité (Morchella conica). Zatím jsem našel dva mrňouse, ale vláhy je letos dostatek, tak si myslím, že bude úroda bohatá...No uvidíme.
1
2
Měl jsem omylem špatně nastavený foťák, tak ty fotky za moc nestojí...Příště to vylepším.
O Kousek dál pod borovicemi se už klubou jedovaté ucháče obecné (Gyromitra esculenta) Zatím měří asi dva centimetry, ale maj se k světu.
3
4
Tak do toho, pátrejte, sezóna smržovitých je poměrně krátká, tak ať ji nepromarníme.
Jestli jste někdo neměli to štěstí najít smržovité houby a máte zájem je vidět, stačí napsat mi mail a dohodnem se na exkursi. Já je nesbírám, nechávám je na místě, takže jsou k vidění pro všechny.

Už se to blíží

11. března 2010 v 20:13 | Radek Pilař
Koukám na předpověď počasí, která se jeví už dost příznivě. Po neděli se má rtuť teploměru vyšplhat až na 15°C. Jestli se nám to vyplní, tak by mohly do dvou týdnů vyrazit první kačenky české.....Tedy tady na severu. Jinde, v jižních čechách, nebo okolo Prahy by mohly být už dřív.

Zde je několik loňských jarních krásek pro oživení paměti.
Ti z Vás, kteří ještě na kačeny nemáte své místečko, prohledávejte lokality, kam by jste normálně vůbec nevkročili - čím větší bordel, tím větší šance na úspěch. Já je nacházím pod jívami, osikami a naškodu není vtroušená planá třešeň.

Sezona kačenek je dost krátká, Tak Vám všem přeju mnoho trpělivosti a hlavně toho houbařského štěstí.... Já mám sice na ně alergii, ale vyhledávám je stejně, protože to jsou svým tvarem a obdobím výskytu velice zajímavé a nádherné houbičky...Alespoň je nesesbírám a můžu je tak sledovat po celou jejich životní cestu.

Na www.nahouby.cz v diskusním fóru se určitě už brzy někdo pochlubí, počítám, že Tonda z Kralup, nebo Pantáta. Oni žíjí o něco jižněji a tam už je čekám každým dnem.
Já to tady na seweru budu sledovat a hned budu zde informovat.

Další z řady smržů

23. prosince 2009 v 17:41 | Radek Pilař
Na stejných místech, jako kačenky a ve stejnou dobu ¨se objevuje smrž kuželovitý (Morchella conica). Tento druh vyrůstá jako první, některé roky již koncem března. Já jich nacházím nejvíc na lesní cestě v opuštěném lomu a kolem ní pod osikami a jívami, ale od kačenek vždy odděleně. Docela mne zaskočilo, když na jednom místě, na milimetr přesně vyrostl dvojník smrže, který tam byl i rok před tím. Bylo to u obnaženého osikového kořenu, v místě kde se rozdvojoval.
"Kuželák" dorůstá zhruba stejné velikosti, jako "obecňák", to je asi 15 cm a patří mezi oblíbené jarní, jedlé houby. Já osobně si odnesu z lesa několik smržů, pouze když jich je moc, jinak sleduji jejich růst od malinka až po zaschnutí a můžu říct, že je to dost vytrvalá houba. Pokud se mi je podaří uchránit před dotěrnými plži, vydrží plodnice "kuželáka" 30 - 40 dnů v čerstvém stavu a pak ještě dalších asi 20 dnů trvá, než totálně seschne a rozloží se. "Obecňák" se kazí podstatně rychleji, tak 10 dnů, než dozraje a pak většinou začíná rychle plesnivět. Protože mám na smrže kuželovité jen jednu lokalitu, tak je pokládám za celkem vzácné a snažím se tato místečka chránit, myslím, že si to zaslouží.
Velice mohutný druh smrže, na který mám také jen jednu lokalitu je smrž vysoký (Morchella elata). Opravdu je to velice statná nádherná houba, dorůstající až 30cm.
Největší druh, který se dá u nás najít je smrž tlustonohý (Morchella crassipes). Ten je ovšem velice vzácný a já ještě neměl tu čest ho potkat osobně. Uvidíme, v příštím roce mám slíbeno od kamaráda, který na ně má místečko, že si je můžu přijet nafotit, Tak když budou, určitě si tady o nich ještě povíme.
Ale vraťme se ke smrži vysokému.
Lokalita se nachází v bývalém vojenském prostoru, který měla zabraný někdy od roku 1970 Rudá armáda a běžný přístup tam do roku 1992 nebyl vůbec možný. Naštěstí většina tého asi čtyřhektarové plochy zůstává nadále ležet ladem, takže se tu dají najít takovéto zajímavosti.
Smrži zde rostou na dvou místech, v kopřivách, na půdě bohaté na dusík a vždy poblíž planné jabloně. Na tohle místo jsem přišel teprve letos, tak ještě neznám, jak pravidelně rostou, ani jiné podrobnosti.....Na jaře snad budu o něco chytřejší.
Ti z vás, kteří jste ještě neměli to štěstí smrže vidět a to platí i pro ostatní zájemce, když budete mít na jaře zájem, kontaktujte mne emailem a není problém se domluvit na společné výpravě.

Kačenka česká....Jedlá, nebo nejedlá?

22. prosince 2009 v 14:09 | Radek Pilař
Kačenka česká (Verpa bohemica) patří také mezi jarní oblíbené druhy, v některých letech ji najdeme už v březnu.
Vybírá si místa, kam by mnohý houbař při svých toulkách ani náhodou nezabloudil. Já osobně mám kačenku českou ve svém houbovém repertoáru teprve od roku 2007. Objevil jsem ji tenkrát náhodou ve starém pískovém lomu, který už je víc jak dvacet let opuštěný. V současné době je celá plocha bývalého lomu zarostlá nálety osik, jív, bříz,jasanů a borovic...Snad jsem na nic nezapoměl...Zajímavé je, že zde rostou kačenky ve dvou odlišných formách. Na jedné straně jich jsou stovky, celá hejna, ale drobných plodnic se slabým třeněm, jejich velikost je tak asi do deseti cm. A na druhé straně lomu se objevují sice v menším množství, ale zato mohutné a masité plodnice, které měří i přes dvacet cm a mají zabarvení od bělavé až po lososově červenou.
Letos na jaře se zde ukázala velice vzácná krasočíška žlutá (Caloscypha fulgens) , kterou si přijel nafotit kamarád Zdeněk (Nahouby.cz posílá parádní fotky a příspěvky jako"z").
O krasočíšce někdy příště, vraťme se ke kačenkám.
Se Zdeňkem jsme bádali na tom, proč ty dvě variety? Na konec jsme na to přišli, Na místě, kde rostou ty masité kačenky byla ještě za minulého režimu zřízena skládka stavební suti. Dnes je to zapadané již dávno zetlelým listím a na první pohled to ani nepoznáte. Nicméně obsah vápníku a jiných minerálů zde bude podstatně větší, než na druhé straně lomu a to kačenám zjevně svědčí.

Na prvním obrázku je drobná forma.
Na druhém obrázku je velká lososově zabarvená plodnice.
A jak je to s jejich jedlostí?
Já osobně jsem jich v letech 2007 a 2008 pojedl stovky kusů, většinou naplněných masovou směsí a musím podotknout, že byly výborné.
Ovšem co se mi přihodilo letos.........Přinesl jsem si domů košík kačenek, a udělal si takový jarní houbový salát. Už ani nevím, co jsem tam kromně anglické slaniny dal, ale nebylo to špatné, teda asi dvě hodiny. Po těch zhruba dvou hodinách po večeři se dostavila silná nevolnost, ani nebudu popisovat, jak razantním způsobem se můj organismus té večeře zbavil. To trvalo asi hodinu kroucení nad záchodem. A jak to rychle přišlo, tak to odešlo.
Dobře, asi ta anglická nebyla zrovna čerstvá, řekl jsem si a nevěnoval jsem tomu větší pozornost.
Za několik dnů jsme u kamaráda na zahradě pekli kačenky plněné masovou směsí, bylo nás celkem devět konzumentů a krásně jsme si pochutnali. Za asi dvě hodiny se objevily stejné příznaky u dvou z nás. V tu chvíli jsem už věděl, že to nebude anglickou slaninou a pamatuju se, jak jsem si sliboval, že už je nikdy nevezmu do "huby".....No uvidíme na jaře.
Na internetu, už nevím přesně kde jsem se dočetl, že kačenka sice není jedovatá, ale obsahuje látku, na kterou člověk může dostat alergii a v tu chvíli se pro něj stává nejedlou.
Máte někdo podobnou zkušenost? Klidně pište.
Těm z Vás, kterým kačeny nevadí přeji labužnické pochutnání...No a nám alergikům nezbyde, než si upéct masovou kačenku pěkně se zelím a knedlíkem....a myslím, že si taky pochutnáme.

Smrž obecný a polovolný.

21. prosince 2009 v 12:22 | Radek Pilař
Myslím, že velmi zajímavý druh, o kterém se ještě z daleka neví vše. Smrž obecný (Morchella esculenta) se objevuje někdy v dubnu, na mých lokalitách většinou až první týden v květnu. Růst všech druhů hub je ovlivněn mnoha faktory a není rok jako rok, u smržů to ovšem platí dvojnásob. Já mám na obecňáky pět míst, ale ne na všech tvoří plodnice každý rok.
Pod skupinou jasanů u řeky Jizery jsem jich našel v roce 2003 něco málo přes sto jedinců na cca deseti čtverečných metrech. Natěšený jsem se tam vracel za rok, ale až do roku 2007 tam nevyrostl ani jeden. Na jiných místech zase v roce myslím,že 2007, kdy bylo relativně vlhko a já očekával invazi smržů, nalezl jsem jen pár kousků. Letos panovalo na konci dubna letní počasí doprovázené dlouhodobým nedostatkem vláhy, takže jsem smrže vůbec nečekal, ale jedno místečko přeci překvapilo asi padesáti kousky téhle úžasné houby. Ikdyž je nakonec nějaký labužník odnesl, je to důkaz toho, že má cenu vyrazit na smrže i přes to, že tomu počasí moc nenasvědčuje a leckdy můžeme být mile překvapení.
Pod jakýmy stromy hledat smrže obecné? Dočetl jsem se z dostupných zdrojů, že rostou pod javory, jasany, jilmy.........Já jsem při pátrání po smržích nachodil mraky kilometrů, ale všechny místa jsem objevil u Jizery, vždy pod letitými jasany a na hlinitopísčité naplavenině, většinou ještě ve společnosti sasanky hajní.
Jestli někdo máte nějakou zajímavou zkušenost se smrži, kterou si nechcete nechat pro sebe, nebojte se a pište vesele do komentářů, nebo do diskuse. Jestli v příštím roce budete mít zájem,vezmu Vás na svá místečka na exkurzi...Ale o tom zde dám ještě v čas vědět.
Ve společnosti smrže obecného se občas objeví u nás vzácnější smrž polovolný (Morchella semilibera). Jedná se o drobnější druh, u ostatních smržů je klobouk přirostlý celou vnitřní plochou k třeni, u smrže polovolného je to jen asi do poloviny. Ani tento druh se nevyskytuje každý rok pravidelně.
Příště smrž kuželovitý a vysoký...

Ještě něco jarního od vody

18. prosince 2009 v 13:29 | Radek Pilař
Přátelé, vžijte se do té pohody, teplota vzduchu se pohybuje už kolem patnácti stupňů, většina ptactva právě hnízdí, kousek proti větru od vás doprovází srnka malého strakatého koloucha, v každé tůňce se honí za hmyzem několik pstruhů........No prostě lék nejmocnější. Tohle období asi miluje většina z nás.
To je právě ten čas, kdy se tak rád procházím kolem lesních potoků. V okolí mého bydliště, Malé Skály takových potůčků máme hafo a snad jen zázrakem většina z nich pramení a protéká neobydlenou, tudíš člověkem minimálně ovlivněnou oblastí. Doufám, že se nám je podaří v tomto stavu zachovat i pro další generace.
Při pátrání po míhavkách a vodničkách se dá narazit ještě na jednu jarní parádičku. V mokřinách kolem potoka nás občas překvapí v hojném počtu jedinců čapulka bahenní (Mitrula paludosa).
Další z řady jarních vřeckovýtrusných a vodních houbiček. Zde se nejedná o nějakou extrémní vzácnost, ale pro období výskytu a ekologii bývá dost často přehlížena.
Objevuje se většinou v druhé polovině dubna a našel jsem je ještě na konci srpna, takže poměrně dlouhá doba tvorby plodnic. Vybírá si silně podmáčená zastíněná místa, kde se dají najít stovky až šesti centimetrových čapulek na rozkládajících se větvičkách, listí, jehličí.....Na prvním snímku rostou ze staré smrkové šišky.
Doufám, že nám ta zima v poklidu uteče, příroda si užije zasloužený odpočinek a najaře nám zas ukáže, co umí za kouzla.
V příštím článku se budu věnovat jedlému a velice tajemnému jarnímu druhu..........

Další jarní houby našich čistých potoků.

17. prosince 2009 v 16:38 | Radek Pilař
Minule jsem psal o míhavce vodní. Ta není ovšem jediná, další vodní druh, který se dá najít na jaře je její příbuzná, o něco častější míhavka přisedlá Vibrissea leptospora.
Jsou to drobné, do 0,5 cm široké čočkovité plodnice, bez třeně a jak sám název napovídá, jsou spodní stranou pevně přisedlé na tlejících větvičkách, většinou listnáčů ponořených do tekoucí čisté vody. Slovo častější zde píšu z vlastní zkušenosti, protože jsem ji našel na více lokalitách, vždy v malých čistých potůčkách.
Barva plodnic je většinou žlutá až okrová. existuje údajně ještě míhavka odbarvená, která má plodnice světlejší barvy, ale na beton se prý dá určit pouze mikroskopicky. Pokusím se o ní něco zjistit, ale tu možnost máte i Vy. Můžeme zde v komentářích o ní rozjet debatu.
Vrátíme se k míhavce přisedlé, údajně se dá najít i na jehličnatém dřevě, já jsem ji viděl zatím jen na listnáčích a to vždy ve skupinách, někdy jich je více než odhadem sto na jedné větvičce o průměru asi 5 cm. Budu se snažit o míhavkách v době jejich výskytu toho co nejvíc zjistit.
Dalším druhem, který na mých lokalitách doprovází míhavky je vodnička potoční Cudoniella clavus. Plodnice jsou také drobné, tak do dvou centimetrů a co se týká barvy, tak jsou docela proměnlivé. Třeň je většinou bělavý až světle hnědý, ale klobouk je někdy bílý, jindy hnědý, nebo světle zelený, zatím jsem nepřišel na to, čím to je, protože se na jednom klacku dají najít vodničky různých barev.
Více fotek najdete v galerii v kategorii "vřeckovýtrusné"....Zatím tam toho moc není, ale budu tam průběžně vkládat nové. Na jaře jsem se teprve učil fotit, tak ty snímky ještě nejsou nic moc.
Příště je na řadě čapulka bahenní.

Jarní krásy našich potoků

15. prosince 2009 v 16:52 | Radek Pilař
Paní zima už nám jasně dává najevo, že přebírá dočasně vládu a zahaluje letní a podzimní houby do období zaslouženého odpočinku. My tedy máme dost času na to, připomenout si, co nás, přírodní natšence čeká v dlouho očekávaných jarních měsících.

Kdo z Vás ji už někdy spatřil, tak mi dá jistě za pravdu, že se jedná o jednu z nejkrásnějších jarních zajímavostí našich čistých potůčků, lemujících kouzelná zalesněná údolíčka. Na místech, kde se objevuje doslova rozkvétají větvičky ponořené do křišťálově chladivé tekoucí vody.....
Ano je to ona.....Míhavka vodní (Vibrissea truncorum)
Míhavka vodní je drobná, do dvou centimetrů vysoká. Plodná část je žlutooranžová, až pomerančově oranžová, posazená na šedém, až černém třeni.
Jedná se o vzácnost, zařazenou do Červené knihy ČR a SR, jako kriticky ohrožený druh.
Já jsem ji našel letos na jaře poprvé a můžu říct, že jsem za ní našlapal moc jarních kilometrů. Tato lokalita se nachází na horním toku jednoho lesního potoku, který se zde rozdvojuje. Je to známka toho, že je míhavka vodní opravdu velice háklivá na čistotu a složení vody, protože zde roste jen na jednom rameni, asi na 700 metrů dlouhém úseku, který končí tak 200 metrů pod prameništěm. Od soutoku dolů, ani v druhém rameni jsem o ní nezavadil. Další zajímavostí je, že oblast jejího výskytu na této lokalitě končí právě těch zhruba 200 metrů od pramene a to najednou, jako když mávneme proutkem. Skoumal jsem, skoumal, ale žádnou viditelnou změnu jsem nezaregistroval. Je možné, že voda vlivem tření o podklad získává hodnotu PH potřebnou pro její růst až po určité vzdálenosti, ale je to zatím jen úvaha. PH se chystám měřit na jaře v době jejího výskytu a snad pak budu chytřejší.
Jestli někdo máte nějakou podobnou, nebo jakoukoliv zkušenost týkající se míhavky vodní, pište do komentářů pod tímto článkem, věřím, že nebudu jediný, koho to bude zajímat.


Příště budu psát o dalších jarních vodních houbách.


 
 

Reklama